Tělo jako důkaz! Jak to ale funguje?

Dr. Megan Hunt z nového seriálu Tělo jako důkaz je expertkou v oblasti soudního lékařství a proto samozřejmě ví, co mrtvola dokáže povědět o zabité osobě, okolnostech její smrti a tak pomoci dopadnout pachatele. Jaké metody přitom ale používá? Některé z nich představíme v dnešním článku. Malé varování: následující čtení není vhodné pro útlocitné osoby!

CO NÁM FORENZNÍ VĚDCI TAJILI?

Stanovení času smrti

Pro co nejpřesnější odhad doby úmrtí je nutné znát časovou posloupnost rozkladu lidského těla. Hnilobný proces začíná 36 hodin po smrti, kdy tělo začíná zlehka zelenat. Následuje nadýmání a s postupujícím rozkladem se na těle objevují puchýře a vypadávají vlasy. Pod pokožkou se vytváří vzorek z rozpadávajících se krevních cév. Když se proces blíží ke konci, je tělo téměř černo-zelené a veškeré tekutiny jsou pryč. Vnitřní orgány podléhají rozkladu v určitém pořadí - začíná u střev a končí u prostaty či dělohy.

(ABC)

Mezi další metody stanovení času smrti patří měření teploty těla. Běžná teplota je 37,5°C, ta klesá po smrti každou hodinu o 1,5°C, dokud není stejná jako teplota okolního prostředí. Výpočet samozřejmě ovlivňuje i chladné nebo teplé prostředí, v němž se mrtvola nachází. K měření teploty se využívá rektální termometr nebo se teplota měří přímo z jater.

K posouzení času smrti dobře poslouží i rigor mortis, neboli posmrtná ztuhlost. K té dochází nejprve v menších svalech, například kolem obličeje a na krku, a postupně se šíří na svaly větší. Tělo běžně začíná tuhnout asi 2 hodiny po smrti a rigor mortis může trvat 20-30 hodin. Navzdory běžnému mýtu ztuhlost po této době tělo opouští.

(ABC)

Obsah žaludku jako důkazní materiál

Při pitvách bývá obsah žaludku často důležitým důkazem, který může určit rozdíl mezi nehodou a úmyslným zabitím. I on pomáhá při určování času smrti, ale může být také důkazem toho, že byla oběť uvedena do falešného pocitu bezpečí stolováním s útočníkem. Stejně tak dokáže obsah žaludku odhalit konzumaci drog nebo exotického jídla, které mohly být příčinou otravy. Obsah žaludku bývá zpravidla testován na zbytky jedů.