20 událostí, které zachránily svět
1/20
„Zachránit svět v poslední vteřině“ je motiv často používaný v levných akčních filmech, protože je dramatický a poutavý. V průběhu dějin se však několikrát stalo, že planeta nebo lidstvo byly zachráněny. Ať už to bylo kvůli lidem nebo zásadním událostem, zde je seznam událostí, které zachránily svět! (Celestino Arce Lavin/ZUMA Wire/Shutterstock)
Falešný poplach během Studené války
2/20
26. září 1983, kdy byla Studená válka stále v plném proudu a mezi USA a Sovětským svazem bylo velké napětí, došlo k chybě, která skoro znamenala zkázu světa! Podplukovník Stanislav Petrov velel v bunkru SSSR, který měl detekovat příchozí útok. Když se z ničeho nic rozezněly sirény a začaly blikat kontrolky, myslel, že nejhorší noční můra všech lidí na Zemi se stala skutečností. (Steve Bell/Shutterstock)
3/20
Během tohoto období by jakýkoli jaderný útok spustil řetězec událostí, který by měl za následek zničení veškerého života na planetě. Místo vypuštění sovětských raket zůstal v klidu a přemýšlel o situaci. Ukázalo se, že nástroje detekovaly mraky a ne rakety. Díky plukovníku Petrovovi nedošlo ke katastrofě! (Dmitry Beliakov/Shutterstock)
Maurice Hilleman
4/20
Existuje 99,9% šance, že jste nikdy neslyšeli o Maurice Hillemanovi, ale existuje 99,9% šance, že jste byli přímo zasaženi jeho celoživotní prací. V průběhu své kariéry Hilleman vytvořil vakcíny proti spalničkám, příušnicím, hepatitidě A, hepatitidě B, planým neštovicím, meningitidě, pneumonii a různým kmenům chřipky. (VOISIN/PHANIE/Shutterstock)
5/20
Byl popsán jako nejúspěšnější vakcínista všech dob a nejdůležitější lékařská postava 20. století. Bez Hillemana by byl náš moderní svět mnohem nemocnějším místem! (Geoff Moore/Shutterstock)
Alexej Ananěnko, Valerij Bespalov a Boris Baranov
6/20
Tito tři muži pravděpodobně zachránili většinu Evropy před tím, aby se stala radioaktivní pustinou. Hned po výbuchu v Černobylu bylo do reaktoru 4 načerpáno tisíce galonů vody při marném pokusu uhasit oheň. To mohlo potenciálně vést k masivní tepelné explozi, která by vytvořila stovky kilometrů čtverečních neobyvatelné pustiny a zvýšila počet obětí na celém světě. Voda musela být vypuštěna! (David Crump / Daily Mail/Shutterstock)
7/20
Alexej Ananěnko, Valerij Bespalov a Boris Baranov byli vybráni, protože věděli, kam jít a co přesně dělat. Dostali extra silné obleky, které jim získaly více času ... kdyby to trvalo ještě jednu hodinu, došlo by k výbuchu. (Celestino Arce Lavin/ZUMA Wire/Shutterstock)
Jižní Karolína: "Zlomený šíp"
8/20
V terminologii Ozbrojených sil USA je "Zlomený šíp" kódové označení pro náhodnou událost, při které dojde k užití jaderných zbraní. V květnu 1958 došlo k nehodě, která málem způsobila obrovskou katastrofu - jaderná bomba vypadla z tryskového letadla transportujícího ji do Nového Mexika. Bomba dopadla na zem! (Historia/Shutterstock)
9/20
Naštěstí byla jaderná část zbraně pro takovou příležitost oddělena jako „bezpečnostní opatření“. Jediná bytost, která byla bombou zabita, byla kráva na poli. Pilot měl asi co vysvětlovat. (Historia/Shutterstock)
Porucha počítačového čipu
10/20
V roce 1980 se na Severoamerickém velitelství obrany letectví málem stala osudná chyba. Bylo to proto, že obrazovka, která vždy ukazovala, že se na USA blíží nula raketových střel, ukázala, že nyní se na USA blíží střely dvě. (Olly Curtis / Future Publishing/Shutterstock)
11/20
Než se věci vymkly z kontroly, ukázalo se, že se jednalo o poruchu počítačového čipu. Ještěže všichni přítomní zachovali chladnou hlavu! (USN/DOD Via ZUMA Wire/Shutterstock)
Vasilij Archipov
12/20
V roce 1962 málem došlo k jaderné válce. Ruská ponorka se v mezinárodních vodách setkala s americkou. Američané začali rozmisťovat hloubkové střely a přikázali sovětům vynořit se. Kapitán Savickij, který neměl rádiové spojení s Moskvou, se domníval, že vypukly válečné operace. Chtěl vypustit jaderné torpédo! (First Light Production)
13/20
Byl to pouze Vasilij Archipov, kterému se argumenty podařilo přesvědčit kapitána k vynoření a vyčkání na instrukce z Moskvy. Američané dbali opatrnosti a aby ukázali, že nemají nepřátelské úmysly, dali jasně najevo, že signalizovali na vynořenou ponorku nabídku pomoci. Vasilij Archipov zachránil svět před katastrofou! (First Light Production)
Sluneční bouře roku 2012
14/20
V červenci 2012 byla zachycena obří sluneční erupce. NASA tyto informace objevila a postupem času si uvědomila, jak špatné to mohlo být. Kdyby erupce přišla jen o týden dříve, planeta by byla poslána zpět do 17. století! (Canadian Press/Shutterstock)
Norman Borlaug
15/20
Byl to americký biolog, humanitární pracovník a laureát Nobelovy ceny, kterému se přezdívalo „Muž, který zachránil milion životů“. V polovině 20. století zasadil v Mexiku, Pákistánu a Indii nový druh odolné pšenice. Borlaugovi se často připisuje, že zachránil více než miliardu lidí po celém světě od hladovění. (Shutterstock)
Španělská chřipka
16/20
Kvůli španělské chřipce klesla průměrná délka života ve Spojených státech o deset let. Zatímco na jedné straně se světová válka blížila ke konci, španělská chřipka téměř zničila lidstvo způsobem, kterým to válka nedokázala. (DL/TS/Keystone USA/Shutterstock)
Bonillova kometa
17/20
V roce 1883 pozoroval astronom jménem Jóse Bonilla podivné objekty, které velmi rychle přelétaly přes sluneční disk. V průběhu let byla tato událost znovu přezkoumána a zdá se, že kometa proletěla asi 400 mil od naší planety a byla mimořádně masivní. Tentokrát jsme měli štěstí! (Granger/Shutterstock)
James Harrison
18/20
Jeho krev obsahuje velmi vzácný enzym, který lze použít k léčbě dětí, které umírají na Rhesusovu chorobu. Harrison daroval svou vzácnou, život zachraňující, krev zhruba 56krát. To zachránilo životy - vážně, tomu nebudete věřit - více než dvěma milionům dětí po celém světě. (Burger/Phanie/Shutterstock)
Enigma
19/20
Kdyby Alan Turing nevyřešil kód Enigmy, Německo by pokračovalo v ničení spojeneckého námořnictva a mohlo by vyhrát druhou světovou válku. (Shutterstock)
Edward Jenner
20/20
Anglický lékař a vědec z Berkeley byl průkopníkem vakcíny proti neštovicím. Často se mu říká „otec imunologie“ a jeho práce prý „zachránila více životů než práce jakéhokoli jiného muže“. (Granger/Shutterstock)
1/20
„Zachránit svět v poslední vteřině“ je motiv často používaný v levných akčních filmech, protože je dramatický a poutavý. V průběhu dějin se však několikrát stalo, že planeta nebo lidstvo byly zachráněny. Ať už to bylo kvůli lidem nebo zásadním událostem, zde je seznam událostí, které zachránily svět! (Celestino Arce Lavin/ZUMA Wire/Shutterstock)
Falešný poplach během Studené války
2/20
26. září 1983, kdy byla Studená válka stále v plném proudu a mezi USA a Sovětským svazem bylo velké napětí, došlo k chybě, která skoro znamenala zkázu světa! Podplukovník Stanislav Petrov velel v bunkru SSSR, který měl detekovat příchozí útok. Když se z ničeho nic rozezněly sirény a začaly blikat kontrolky, myslel, že nejhorší noční můra všech lidí na Zemi se stala skutečností. (Steve Bell/Shutterstock)
3/20
Během tohoto období by jakýkoli jaderný útok spustil řetězec událostí, který by měl za následek zničení veškerého života na planetě. Místo vypuštění sovětských raket zůstal v klidu a přemýšlel o situaci. Ukázalo se, že nástroje detekovaly mraky a ne rakety. Díky plukovníku Petrovovi nedošlo ke katastrofě! (Dmitry Beliakov/Shutterstock)
Maurice Hilleman
4/20
Existuje 99,9% šance, že jste nikdy neslyšeli o Maurice Hillemanovi, ale existuje 99,9% šance, že jste byli přímo zasaženi jeho celoživotní prací. V průběhu své kariéry Hilleman vytvořil vakcíny proti spalničkám, příušnicím, hepatitidě A, hepatitidě B, planým neštovicím, meningitidě, pneumonii a různým kmenům chřipky. (VOISIN/PHANIE/Shutterstock)
5/20
Byl popsán jako nejúspěšnější vakcínista všech dob a nejdůležitější lékařská postava 20. století. Bez Hillemana by byl náš moderní svět mnohem nemocnějším místem! (Geoff Moore/Shutterstock)
Alexej Ananěnko, Valerij Bespalov a Boris Baranov
6/20
Tito tři muži pravděpodobně zachránili většinu Evropy před tím, aby se stala radioaktivní pustinou. Hned po výbuchu v Černobylu bylo do reaktoru 4 načerpáno tisíce galonů vody při marném pokusu uhasit oheň. To mohlo potenciálně vést k masivní tepelné explozi, která by vytvořila stovky kilometrů čtverečních neobyvatelné pustiny a zvýšila počet obětí na celém světě. Voda musela být vypuštěna! (David Crump / Daily Mail/Shutterstock)
7/20
Alexej Ananěnko, Valerij Bespalov a Boris Baranov byli vybráni, protože věděli, kam jít a co přesně dělat. Dostali extra silné obleky, které jim získaly více času ... kdyby to trvalo ještě jednu hodinu, došlo by k výbuchu. (Celestino Arce Lavin/ZUMA Wire/Shutterstock)
Jižní Karolína: "Zlomený šíp"
8/20
V terminologii Ozbrojených sil USA je "Zlomený šíp" kódové označení pro náhodnou událost, při které dojde k užití jaderných zbraní. V květnu 1958 došlo k nehodě, která málem způsobila obrovskou katastrofu - jaderná bomba vypadla z tryskového letadla transportujícího ji do Nového Mexika. Bomba dopadla na zem! (Historia/Shutterstock)
9/20
Naštěstí byla jaderná část zbraně pro takovou příležitost oddělena jako „bezpečnostní opatření“. Jediná bytost, která byla bombou zabita, byla kráva na poli. Pilot měl asi co vysvětlovat. (Historia/Shutterstock)
Porucha počítačového čipu
10/20
V roce 1980 se na Severoamerickém velitelství obrany letectví málem stala osudná chyba. Bylo to proto, že obrazovka, která vždy ukazovala, že se na USA blíží nula raketových střel, ukázala, že nyní se na USA blíží střely dvě. (Olly Curtis / Future Publishing/Shutterstock)
11/20
Než se věci vymkly z kontroly, ukázalo se, že se jednalo o poruchu počítačového čipu. Ještěže všichni přítomní zachovali chladnou hlavu! (USN/DOD Via ZUMA Wire/Shutterstock)
Vasilij Archipov
12/20
V roce 1962 málem došlo k jaderné válce. Ruská ponorka se v mezinárodních vodách setkala s americkou. Američané začali rozmisťovat hloubkové střely a přikázali sovětům vynořit se. Kapitán Savickij, který neměl rádiové spojení s Moskvou, se domníval, že vypukly válečné operace. Chtěl vypustit jaderné torpédo! (First Light Production)
13/20
Byl to pouze Vasilij Archipov, kterému se argumenty podařilo přesvědčit kapitána k vynoření a vyčkání na instrukce z Moskvy. Američané dbali opatrnosti a aby ukázali, že nemají nepřátelské úmysly, dali jasně najevo, že signalizovali na vynořenou ponorku nabídku pomoci. Vasilij Archipov zachránil svět před katastrofou! (First Light Production)
Sluneční bouře roku 2012
14/20
V červenci 2012 byla zachycena obří sluneční erupce. NASA tyto informace objevila a postupem času si uvědomila, jak špatné to mohlo být. Kdyby erupce přišla jen o týden dříve, planeta by byla poslána zpět do 17. století! (Canadian Press/Shutterstock)
Norman Borlaug
15/20
Byl to americký biolog, humanitární pracovník a laureát Nobelovy ceny, kterému se přezdívalo „Muž, který zachránil milion životů“. V polovině 20. století zasadil v Mexiku, Pákistánu a Indii nový druh odolné pšenice. Borlaugovi se často připisuje, že zachránil více než miliardu lidí po celém světě od hladovění. (Shutterstock)
Španělská chřipka
16/20
Kvůli španělské chřipce klesla průměrná délka života ve Spojených státech o deset let. Zatímco na jedné straně se světová válka blížila ke konci, španělská chřipka téměř zničila lidstvo způsobem, kterým to válka nedokázala. (DL/TS/Keystone USA/Shutterstock)
Bonillova kometa
17/20
V roce 1883 pozoroval astronom jménem Jóse Bonilla podivné objekty, které velmi rychle přelétaly přes sluneční disk. V průběhu let byla tato událost znovu přezkoumána a zdá se, že kometa proletěla asi 400 mil od naší planety a byla mimořádně masivní. Tentokrát jsme měli štěstí! (Granger/Shutterstock)
James Harrison
18/20
Jeho krev obsahuje velmi vzácný enzym, který lze použít k léčbě dětí, které umírají na Rhesusovu chorobu. Harrison daroval svou vzácnou, život zachraňující, krev zhruba 56krát. To zachránilo životy - vážně, tomu nebudete věřit - více než dvěma milionům dětí po celém světě. (Burger/Phanie/Shutterstock)
Enigma
19/20
Kdyby Alan Turing nevyřešil kód Enigmy, Německo by pokračovalo v ničení spojeneckého námořnictva a mohlo by vyhrát druhou světovou válku. (Shutterstock)
Edward Jenner
20/20
Anglický lékař a vědec z Berkeley byl průkopníkem vakcíny proti neštovicím. Často se mu říká „otec imunologie“ a jeho práce prý „zachránila více životů než práce jakéhokoli jiného muže“. (Granger/Shutterstock)